Tablet jako stadium remediace školních pomůcek

Úlohu tabletu ve vzdělávacích institucích lze teoreticky uchopit pomocí konceptu remediace, píše ve své bakalářské práci Tereza Rambousková.

„Slovo remediace (remediation) poprvé použili autoři Jay David Bolter a Richard Grusin v knize Remediation: Understanding New Media (Cambridge – London, The MIT Press 1999). Remediace je Boltrem a Grusinem chápána jako proces, při kterém novější médium využívá vlastností média předcházejícího, zároveň mění způsob jeho užívání a prostředí. Jedno médium tedy reprezentuje druhé,” píše autorka v práci s názvem Tablet, zatím poslední stadium v remediaci školních pomůcek, jež je k dispozici na serveru Masarykovy univerzity v Brně.  Tereza Rambousková dodává, že “dobře lze pojem remediace chápat také na výroku Marshalla McLuhana, který řekl, že […] obsahem každého média je jiné médium. Obsahem písma je řeč, stejně jako obsahem knihtisku je psané slovo a jako je knihtisk obsahem telegrafu […]’.”

Tablet tak například sdružuje funkce psacích potřeb, tabule i učebnic. O jeho přínosu pisatelce bakalářské práce vypověděla učitelka ZŠ Čejkovická v Brně Tereza Bořecká. ZŠ Čejkovická patří mezi první základní školy v České republice, které zasadily tablet jako učební pomůcku do školní výuky.

V současné době probíhá na základní škole již třetí projekt s cílem zvýšení počítačové gramotnosti a momentálně disponuje 60 tablety – iPady a dalšími moderními digitálními technologiemi (interaktivní tabule, MacBooky). Škola prý zvolila iPady vzhledem k předchozím zkušenostem se zařízeními od firmy Apple. Mezi nejoblíbenější vlastnosti iPadu patří automatické aktualizace softwaru, automatické řazení dat a absence počítačových virů.

Kotoul s elektronickou tužkou

Ve škole funguje jejich využívání na principu rezervace – učitelé si zarezervují potřebný počet tabletů na konkrétní vyučovací hodinu, před hodinou si je vyzvednou a dopraví do třídy.

Samotný způsob využívání tabletů definují právě učitelé. Tablet se tedy pro ně stal nástrojem, který je variabilní a flexibilní k mnoha činnostem, záleží potom tedy pouze na tom, čeho chce vyučující dosáhnout v dané hodině a jak tento nástroj využije.

Pokud se učitel rozhodne rozšiřovat schopnost dětí práce v kolektivu, rozdělí je například do několika skupin a zadá ke zpracování určitý úkol s jeho následnou prezentací, přičemž jedna skupinka pracuje s iPady, druhá s učebnicemi a třetí s pomocí výtvarných potřeb, následně se prostřídají, zkomponují informace a vše odprezentují ostatním skupinkám.

Pokud se rozhodne učitel využívat e-learningu a iBooks, rozdá tablet každému dítěti. V tělocviku využívá vyučující tabletu tak, že například natočí dítě při přemetu, a poté společně u videa odhalí nedostatky úkonu. Žáci využívají digitální technologie při prezentacích nejen pomocí aplikace v PowerPointu (slidy), ale i tak, že natočí svůj postup při rýsování. Následně video pustí spolužákům s komentářem nebo je komentář součástí videozáznamu a je prezentován například na blozích, sociálních sítích, či ho jednoduše prostřednictvím e-mailu nebo Skypu žák odešle jako domácí úkol svému vyučujícímu.


 

O dalších moderních způsobech výuky vypovědí více hosté tematického večera s názvem Obraz versus škola, který se bude 19.5. mimořádně konat v prostorech budovy FSV UK Hollar. Mezi možné relevantní otázky na hosty může mj. patřit problematika tzv. “digitální demence”. Tak německý psycholog a neurolog Manfred Spitzer ve své stejnojmenné knize popisuje vliv moderních informačních technologií na kognitivní funkce dětí a mladistvých do 18 let věku.