Fresh Eye: A Platform for Visual Culture Studies

by Andrea Průchová

Contemporary society represents a crucial and undeniably rich source of information, mechanisms and relationships, which have been examined, described as well as presented to the general public by the tools of modern social science.

Tablet jako stadium remediace školních pomůcek

by Tereza Rambousková

Úlohu tabletu ve vzdělávacích institucích lze teoreticky uchopit pomocí konceptu remediace, píše ve své bakalářské práci Tereza Rambousková.

Obraz versus virtualita: víc než slova, víc než obrazy, víc než realita

by Anna Dorňáková

Knihy už nejsou nehybné. Obrazy už způsobně nečekají na to, až si je prohlédneme. Filmoví hrdinové nám vycházejí v ústrety ze stříbrného plátna, k čemuž nás občas nakopne sedačka do ledviny, abychom lépe ocenili dimenzionální mnohost. Děti jsou někdy roztrpčené, že s nimi papír neinteraguje. Bylo jen otázkou času, kdy se téma virtuality a fenoménů s ní spojených protlačí k řečnickému pultíku večerů Fresh Eye.

Rozšířená realita a rozšířená literatura

by Tereza Luzarová

Zatímco virtuální realita nám nahradí veškerý reálný prostor digitálním, rozšířená realita jej pouze obohacuje o určité aspekty, píše ve své bakalářské práci Tereza Luzarová. Jak ale lze rozšířit zážitek ze čtení knih a jaké další důsledky může tato technologie mít?

Postinternet

by Marie Meixnerová

Následující text je editorským úvodem k jednomu z pěti tematických okruhů publikace #mm net art – internetové umění ve virtuálním a fyzickém prostoru prezentace, která byla publikována v rámci Edice PAF.

Komparativní analýza dystopie: Matrix, 1984 a Brave New World

by Jiří Hájek

Bakalářská práce Jiřího Hájka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v úvodu cituje Johanna Wolfganga Goetheho, podle něhož jsou nejhůře zotročeni ti, kdo jsou přesvědčeni o své svobodě.

Shrnutí březnového Fresh Eye: Na hranici práva a zločinu

by Anna Dorňáková

Máme-li říct, co se nám jako první vybaví, když padne řeč na fotografii a zločin, myšlenky mnohých z nás se začnou ubírat směrem k fotografii jako důkaznímu materiálu. Vztah fotografie a zločinu byl ovšem vždy mnohem komplikovanější.

Obrazový materiál na facebookových stránkách serverů IHNED.cz a Aktuálně.cz

by Markéta Kubicová

K vizuální kultuře lze přistupovat nejenom přes (někdy možná marnou) snahu vše dokonale vyjádřit slovy – je dokonce možné zkusit počítat. Za více než názorný a precizní příklad kvantitativní obsahové události přidáváme do knihovny práci Markéty Kubicové, která srovnávala facebookovou prezentaci zpravodajských serverů Aktuálně.cz a IHNED.cz

CALL FOR PAPERS VOL. 2 – Jeden pohled nestačí, poděl se o ten svůj!

by Fresh Eye

Druhý ročník soutěže studentských textů o vizuální kultuře.

Tělo a archiv, fotografie jako prostředek mapování deviace

Jak evidovat kriminálníky? Portréty zločinců byly během 19. století v rámci policejní prefektury v Paříži řazeny do kartotéky na základě tělesných proporcí zobrazovaných jedinců a jejich poměru k „normálu“ odvozeného z dobových lékařských a anatomických poznatků; došlo tak ke vzniku určité typologie deviantů právě generalizací jejich tělesných parametrů.

Kriminalistická fotografie jako inspirace od roku 1945 v módě a reklamě

by Greta Blumajerová

Téma smrti všeobecně je totiž pro většinu z nás tak fascinující, že ho jako marketingový zdroj s velkým potenciálem nemohl nechat bez vytěžení ani všudypřítomný svět obchodu.

Textové shrnutí večera Obraz versus zombie

by Anna Dorňáková

Na první pohled to nevypadá zrovna vábně: fenomén zombií, rozkládajících se oživlých mrtvol, které se snaží požrat lidstvo. Vlastně ani na pohled druhý. Přesto jsou ale zombie v současné vizuální kultuře, a zejména v kinematografii oblíbenější než kdy dřív.